Myslete na něco krásného... na něco veselého... myslete na vánoce, na sníh, na rolničky a vzlétněte... jako sobi k obloze.
Imaj lepe misli Bilo koje radosne male misli Misli o Božiæu, misli o snegu
Modlete se za nás, zůstali jsme tu opuštěni... a zapomenuti v temnotě na této ubohé Zemi... prázdní a ponuří vzhlížíme k obloze nad námi.
Moli se za nas koji smo ostavljeni u tami... ostavljeni na ovoj jadnoj Zemlji... sa nebom iznad nas, namrgodenim i praznim.
Když Josef Fraunhofer spojil hranol s dalekohledem a ten obrátil k obloze, hvězdy tím přinesl mnohem blíž k nám.
Kada je Jozef Franhofer spojio prizmu s teleskopom i okrenuo ih prema nebu, doveo nam je zvezde mnogo bliže.
Velmi dlouho, nebylo dne, abych nevzhlížela k obloze... a ptala se.
Dugo sam svakoga dana gledala nebo i pitala se.
Stovka zionizovaných drátů směřujících k obloze, navržených k simulaci blýskání.
Stotine jonizovanih motki usmerenih ka nebu, dizajnirani da stimulišu munje.
Ten žlutý déšť - úlomky z vesmíru mohou padat v blizkosti jezer, přehřívát vodu a posílat ji zpět k obloze, což by mohlo vyvolat, že jde o mimozemšťany.
Ta žuta kiša...svemirska prašina možda je pala u obližnje jezero supertoplotu je voda poslala u nebo, što su ljudi pomislila da je vanzemaljac.
A máma se potom vznáší nahoru k obloze.
Zatim se ona diže prema nebu.
Tělo Sarah Schusterové nadnesla voda s očima neustále upřenýma k obloze."
" Telo Sare Šuster teško se okrenulo, a njene, još uvek svetlucave oèi, gledale su ka nebu"
Vy, kdož jste vzhlédli k obloze a pláčete.
Ti što gledaš u nebo i plaèeš
Celou pointou lezení po horách je mířit k obloze, že?
Cela poenta u penjanju po stenama je da ideš prema nebu, zar ne?
Vrcholky zbavené sněhu se tyčí k obloze jako gigantické výtvory obřího sochaře.
Ogoljeni od snega, vrhovi raðaju izvajane oblike.
Před zhruba padesáti miliony let indický subkontinent narazil do Asie a zdvihl vzhůru k obloze vrcholky Himálaje, které dodnes rostou.
Pre nekih 50 miliona godina Indija se sudarila sa Tibetom, izbacivši ove džinovske vrhove, koji još uvek rastu.
Stačí, když se přestaneme vrtat v Zemi a pozvedneme zraky k obloze.
Sve što treba da uradimo je da zaustavimo bušenje Zemlje i poènemo da gledamo u nebo.
Lidé po celém Johannesburgu zaplňují ulice, vycházejí ze svých kanceláří a oči všech v tento významný den směřují k obloze.
Људи из свих крајева Јоханесбурга су напунили улице. Сви су срећни и славе. Сви гледају у небо на овај историјски дан.
Duše mého otce se vznesla k obloze.
Oèeva duša je otišla na nebo.
A každou noc vzhlíží k obloze, kde vidí lunu a volá její jméno.
Svako veče gleda u nebo i vidi mesec i doziva ga.
Všimla sis, jak to světlo vystřelilo k obloze?
Jesi li videla kako je svetlo otišlo u nebo?
Volám k obloze i zemi, proměň Angelicu v plameny!
Od zemlje do neba uzvikujem, pretvori Anðeliku u plamen!
Co kdybychom si vytáhli hlavy ze zadků a vzhlédli očima k obloze.
Šta ako bi izvukli glavu iz blata i pogledali prema nebu?
Stane se v nich to, že já budu tvůj sob a vezmu tvoje hračky k obloze.
JA cU U SANKAMA BITI IRVAS... KOJI cE TVOJE IGRAcKE VINUTI U NEBO.
Nechci vás urazit, ale právě jste salutoval k obloze, a peklo je pod nohama, pod zemí.
Ne želim vam proturjeèiti, ali pozdravili ste ga, pogleda uperenog u nebo, a pakao se nalazi ispod naših nogu, ispod zemlje.
Dnes, vysoko nad planinou, skrývají oblaka hory tyčící se 5 km k obloze.
Danas, visoko iznad ravnice, vrtložni oblaci sakrivaju planine koje se uzdižu preko 5.000 m.
Prostě se uklidni, najdi si veselou vzpomínku a nech se jí unést k obloze.
Sada, smiri se, pronađi veseo trenutak i pusti da te digne do neba.
Vegetace, která by mohla čnít až k obloze, stromy.
Biljke koje bi mogle doseæi nebo, stabla.
A taky umí vyletět k obloze a bum!
PLUS, MOŽE DA ODLETI U NEBO I BUM!
A když ten pták se k nebi dostat chtěl, jako by k obloze orel vyletěl.
A kad je ptica vazduhom poletela, Baš k'o orao, na nebu strela;
Teď jsou nejnenasytnější, jak to jen jde,... a díky křídlům se mohou vznést k obloze.
Sada su najproždrljiviji... a sa krilima, mogu se vinuti u nebo.
10 minut, 1 minuta, jakákoliv chvíle, kterou jsem si mohla ukrást pro sebe, abych šla na střechu, vzhlédla k obloze a prostě se nadechla.
Deset minuta, minutu, šta god da sam mogla ukrasti, da odem gore do krova, pogledam u nebo, i samo dišem.
A myslel jsem si, že by bylo neuvěřitelné, kdybych se v polovině lana zastavil a jako kouzelník bych vyčaroval holubici, kterou bych vypustil k obloze, jako žijící symbol míru.
Mislio sam da će biti neverovatno ako bih na sredini žice zastao i, poput mađioničara, stvorio golubicu i poslao je prema nebu kao živi simbol mira.
0.34090709686279s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Imaj lepe misli Bilo koje radosne male misli Misli o Božiæu, misli o snegu 